Alena, 30 let, obrátila se na mě v rámci mé soukromé praxe. Přichází, protože přemýšlí o změně svého pracovního zaměření. Po ukončení studia pedagogiky na vysoké škole odjela do Německa, kde pracovala jako pečovatelka. Nyní se vrátila do ČR a hledá práci. V oblasti pečovatelství nabízejí málo peněz, proto by se ráda porozhlédla i po něčem jiném. Chtěla by skloubit své vzdělání, zkušenosti a zájmy – pedagogiku, pečovatelství a módu. Rozhoduje se proto, zda zůstat v oboru, který vystudovala, nebo se vydat novým směrem. Potřebuje se také zorientovat v tom, jak si v České republice hledat práci.
Konzultace proběhly v rozsahu 3 setkání, každé cca 1,5 hodiny.
Alena by si ráda si našla práci co nejrychleji. Přichází se životopisem, který již rozesílá jako odpověď na inzeráty, zatím to nepřineslo žádný výsledek. Dosud hledala práci hlavně v oblasti pečovatelství. Nabízím jí, abychom důkladněji prozkoumaly její přání. Je lepší věnovat čas přípravě, než opakovanému zklamání z nikam nevedoucích pokusů. Potřebuje se ujistit, jakým směrem se chce vydat, upřesnit své představy. Poté si připravit konkrétní plán a pustit se do hledání. Dohadujeme se, kolik může tomuto hledání věnovat času, a pouštíme se do společné práce. Práci začínáme zmapováním současné situace. Pro její zobrazení využíváme karty s příběhy. Svou situaci Alena charakterizuje slovy skok do neznáma. Vypráví svůj profesní příběh. Studovala na gymnáziu s rozšířenou výukou výtvarné výchovy. V průběhu studia hodně cestovala, vždy se o sebe dokázala postarat, živila se příležitostnou prací, pracovala v obchodech s módou, také prodávala šperky. Co jí na práci těšilo? Využíváme test - kariérové kotvy E. Scheina, zaměřený na hodnoty a očekávání, která si člověk s prací spojuje. Pro Alenu je důležitá kreativita. Je poněkud překvapená. Má ráda hezké věci, ale sama nic nevytváří, nekreslí. Má pocit, že nemá žádný zvláštní talent, sama si však uvědomuje, že ji nikdo dětství v jejích talentech nepodporoval, proto žádný dlouhodobě nerozvíjela. Dávám jí svůj pohled na to, jak vnímám její kreativitu já – např. ochotu riskovat, podnikavost, schopnost reagovat na neznámé situace.
Poté se zabýváme zdroji, které má k dispozici. Je něco, co na sobě nevidí a já jí to můžu ukázat? Nabízím experiment – vytváříme seznam činností, které v dětství i v dospělém životě ráda dělala, a společně v nich objevujeme její kvality. Sama si na sobě váží schopnosti spojovat a organizovat lidi, komunikovat, dobře a se zaujetím pracovat. Čím si přála být, když byla malá? Dětský sen v sobě může skrývat poselství – po čem jako děti toužíme, může být stále důležité, třeba v jiné podobě. V seznamu kvalit opět nacházíme na kreativitu. Alena, si bude více všímat, jak se u ní kreativita projevuje. Zkusí si také udělat test MBTI, který jí může přinést další informace o jejích pracovních předpokladech.
Nakonec se Alena rozhoduje pro hledání práce v oblasti „umění“. Potřebujeme tuto variantu upřesnit a najít k ní cestu, formulovat kroky. Používám koučovací techniku plánování z budoucnosti. A. si představuje umění propojené s lidmi, se vztahy, se sociální oblastí, která je jí známá. Konečný cíl je pestrá práce střídavě s lidmi, střídavě projektová činnost. Napadá ji práce např. někde v galerii, kde mají projekty pro děti. Velmi důležité je pro ni hezké prostředí, ve kterém by chtěla pracovat, dělat může zpočátku cokoliv.
Když váhá, zda se rozhodla dobře, hrajeme si s kameny. Stavíme vztahovou síť. Co by na její rozhodnutí řekly blízké osoby? Kdo by ji podpořil, kdo ji odrazuje? Co by těmto osobám řekla? Stojí si za svým rozhodnutím?
Společně hledáme cestu, jak se k práci v této oblasti dostat. Koho a jak oslovit? Kdo může pomoci, poradit, zná někoho, kdo podobnou práci dělá? Napadá ji, kde hledat? Doporučuji udělat si průzkum na internetu a sociálních sítích. Sama jí dívám nějaké tipy na projekty a organizace, které znám. Rozhodla se oslovit organizace, které pracují s uměním, zatím bez konkrétní představy, porozhlédne se, aby blíže poznala toto prostředí a lidi, kteří tam pracují.
Alena má problém se zpracováním životopisu. Vůbec se jí nechce se tím zabývat, protože má pocit, že si musí vymýšlet a lhát. Očekává se to. Navrhuji, aby si nejprve napsala svůj životopis sama pro sebe, s využitím toho, co se o sobě v průběhu konzultací dozvěděla. Poté společně životopis upravujeme. To jí pomáhá naučit se prezentovat své pracovní zkušenosti a získané dovednosti tak, aby s tím byla sama spokojená a zaměstnavatel dostal informace, které potřebuje.
Alena také postupně začala podnikat aktivní kroky při hledání práce. Domluvila si několik osobních setkání. Tato setkání nepřinesla okamžité změny, ale je spokojená, nikdy by jí nenapadlo, že takhle sama někoho osloví. Navštívila přednášku personalistky, dostala od ní krátkou konzultaci k CV. Doporučuji jí, ať o svých plánech mluví se známými lidmi, protože při hledání práce hraje velkou roli náhoda a také síť známých kteří mohou poskytnout informace o případných pracovních nabídkách. Je však potřeba být přesný, mít jasnou představu o práci, kterou hledáme, Tuto představu už A. má, může se tedy pustit do hledání.
Jaký byl výsledek naší práce? Alena je ráda, že když se jí někdo zeptá, co chce dělat, „UŽ ZNÁ ODPOVĚĎ“. S jasnou představou se jí lépe podnikají potřebné kroky. Fakt, že věděla, co chce, uměla to jasně formulovat a nebála se o tom mluvit, ji také nakonec přinesl první práci v oblasti, kterou si zvolila. Sehrála v tom roli náhoda - a také její připravenost tuto náhodu využít. Alena se mezi řečí zmínila o svém plánu změnit kariéru svému lékaři. Ten shodou okolností věděl o jednom začínajícím projektu, kde hledali nové kolegy. Alena dostala kontakt, s doporučením dotyčného oslovila, aby si zjistila více informací. Na setkání šla připravená, měla jasno, co může nabídnout a jaké jsou její představy o dobré práci. Šlo o na pozici, která splňovala její představy. Alena nakonec tuto práci získala. I když ještě nejde o „vysněnou práci“, rozhodla se, že jako vstup do oboru je pro ní tato pozice vyhovující. Alena je připravená dále hledat – získala větší přehled o nové oblasti trhu práce, zná lépe své přání i potřebné kompetence, včetně schopnosti rozhodnout se a udělat potřebné kroky. Tím naše společná práce skončila.
Kazuistiku nám zaslal: PhDr. Alice Müllerová