Kazuistika:
1. zaměstnání na HPP (Slávek, 20 let, ID 1. stupně)

Klientem je muž jménem Bohuslav, 20 let, s ukončeným základním vzděláním, s lehkým mentálním handicapem, pobírá invalidní důchod prvního stupně. Říkejme mu Slávek. Oženil se a žije samostatně se svojí manželkou v malém bytě. Hledá si práci na plný úvazek, aby sebe a manželku uživil (žena pobírá ID, nevydělává si). Pracuje jeden den v týdnu jako pomocná síla v penzionu, dva dny v týdnu chodí jako dobrovolník vypomáhat se zahradnickými pracemi v ZOO.

O moje poradenské služby Slávek zažádal ve spolupráci se sociální pracovnicí (opatrovnicí jeho ženy), která dochází do domácnosti jednou týdně, aby pár podpořila v péči o domácnost a při správě rodinných financí.

Slávek uváděl, že by rád pracoval na plný úvazek, ovšem dále jeho představivost nesahala. Nebyl si vůbec jistý s tím, co umí, co by zvládl, jak by se při tom cítil (při úvahách o budoucím zaměstnání na plný úvazek na klienta padala nejistota a měl tendenci odkládat další krok).

Nejprve jsme zmapovali Slávkův týden. Sestavením “Rozvrhu” s využitím piktogramů jsme jasně viděli, kolik času věnuje svému osobnímu a rodinnému životu, zálibám a práci. O každé s činností jsme se podrobně bavili a vytvářeli postupně seznam schopností a dovedností, o které se budeme moci opřít dále v poradenském procesu. Zmapovali jsme tak např., kde se Slávek bez potíží pohybuje samostatně městskou hromadnou dopravou, v jakých situacích se cítí silný a sebejistý v komunikaci a interakci (jednalo se především o sportovní aktivity softballového družstva a dobrovolnickou výpomoc v ZOO), jaké konkrétní činnosti pravidelně dělá a má s nimi zkušenosti.

Následně jsme začali sestavovat životopis, který Slávek sestavil nejprve sám pouze jako sumu svých zkušeností. Společně jsme životopisu dodali strukturu a ve spolupráci s jeho ženou a sociální pracovnicí, která pár pravidelně navštěvovala, sestavili i přehled silných stránek (spolehlivost, dochvilnost, smysl pro fair-play a další). S tímto základem jsem Slávkovi nabídla vedení při vyhledávání pracovních míst na portálu ÚP a jobs.cz. Zpočátku byl tento způsob pro klienta příliš abstraktní, a tak jsme si domluvili návštěvu několika firem v lokalitách, kam se bez potíží uměl dopravit MHD, aby si různá pracoviště prohlédl a lépe si mohl představit sebe na dané pracovní pozici.

Shodou okolností v té době začínal tříměsíční motivační kurz pro jedince znevýhodněné na trhu práce v jednom sdružení), kam se Slávek na můj návrh přihlásil. V kurzu se podrobněji věnoval nejen zpracování životopisu a orientaci v on-line pracovních portálech, ale také základům finanční gramotnosti, orientaci v pracovní smlouvě, komunikačním dovednostem potřebným na pracovišti (vyjádřen a obhajoba vlastního názoru, obhajoba svých práv, diskuze o plnění pracovní náplně dané smlouvou s nadřízeným apod.), prezentačním dovednostem (schopnost strukturované prezentace a tvorby jednoduchého PWP), orientaci v bezpečnosti práce (včetně osobní bezpečnosti a ochrany před šikanou), psychohygieně a dalším tématům.

V průběhu absolvování kurzu jsme společně se Slávkem našli pracovní místo v ruční myčce aut. Slávka zaujalo, že by práce byla velmi blízko jeho bydliště a uměl si představit, že by ji dobře zvládal. Při rozhovoru o jeho vztahu k automobilům vyšlo najevo, že k nim příliš vztah nemá, nemá ani řidičský průkaz, ale mytí aut mu připadá podobný typ práce jako údržbářské a zahradnické činnosti. Slávek se rozhodl pro přípravu na přijímací pohovor včetně praktické zkoušky. Před přijímacím řízením měl velké obavy, přestože věděl, že ho budu doprovázet. Na schůzku přišel pozdě a praktickou část zvládal v porovnání s dalšími dvěma uchazeči velmi pomalým tempem a nebyl tedy přijat. Tato negativní zkušenost v poradenském procesu vedla k revizi jeho zájmů a dovedností.

Slávek si uvědomil, že je sice velmi pečlivý, ale nepříliš hbitý, takže potřebuje hledat jiný typ činnosti. Zpočátku měl pochybnosti, že bude schopen najít si zaměstnání na plný úvazek. Využili jsme při práci Národní soustavu povolání a hledali na internetu fotky různých povolání, bavili se o tom, jaké schopnosti které povolání vyžaduje. Díky tomu si Slávek znovu uvědomil svoji jedinečnost a potřebu najít nejen práci, která se mu na první pohled líbí, ale takovou, kde uplatní a rozvine svoje schopnosti. Dalším pracovním místem v nabídce bylo přetřiďování odpadu ve firmě na recyklaci skla. Už při úvodu přijímacího pohovoru klient dobře prezentoval svoje schopnosti - pečlivost a spolehlivost. Tím si otevřel dveře k praktické části, kde uplatnil svoje dovednosti nabyté při uklízení a pomocných zahradnických pracích.

Při pohledu zpět na začátek kazuistiky vnímám u Slávka především velkou změnu v sebehodnotě a poznání vlastních schopností spolu s rozvinutím dovednosti tyto schopnosti prezentovat. Zároveň si uvědomuji, jak důležitým vodítkem v tomto procesu může být zcela konkrétní a praktické mapování činností - od klienta, který ani nevěděl, co vlastně má hledat a proč, neuměl si to představit a tedy ani reagovat na pracovní nabídky, k sebejistému muži, který přesně věděl, v jaké oblasti na trhu práce může uspět a jak svoje dovednosti (s podporou kariérového poradce) prezentovat. Slávek pracovní pozici získal a následovaly schůzky 1x měsíčně po dobu půl roku, podporující klienta v ukotvení se na novém pracovišti a v novém režimu.