Klient pracovního poradenství pan Robert (36 let) absolvoval 4 hodiny kariérového poradenství. Přichází na základě doporučení pracovnice úřadu práce, kde mu bylo doporučeno zařazení do projektu Pracovní návyky realizovaný Fondem dalšího vzdělávání. V tomto pilotním projektu jsem byla oslovena jako externí kariérový poradce za použití nástroje Katalogu poradců.
Klient je absolventem doktorského studiu přírodovědecké fakulty oboru ornitologie. Po ukončení vysokoškolského studia nastoupil přímo do Akademie věd ČR, kde se věnoval výzkumné činnosti v oboru ornitologie. Zaměstnání bylo zejm. v posledních 6 letech primárně financováno prostřednictvím grantů a projektů Evropské unie. Po skončení grantového období a tedy výzkumu se stal nadbytečným a byl s ním pracovním poměr ukončen pro nadbytečnost před 4 měsíci.
První poradenskou schůzku absolvoval po opakovaně odkládaném termínu a dostavil se o 20 minut později s omluvou, že často nestíhá a celkově je spíše nedochvilný, sám svou nedochvilnost omlouval neschopností sebeorganizace času. Klient vystupoval velmi sebejistě a s nadšením mluvil o své práci a smutku z nemožnosti věnovat se svému koníčku i jako zaměstnání.
Do poradenství klient nevstupuje s jasnou zakázkou, na rozdíl o pracovnice úřadu nemá v tuto chvíli primární ambici nechat se zaměstnat, v současném stavu nezaměstnanosti se cítí dobře, ale začíná vnímat hrozbu finanční tísně i tlak ze strany rodiny. V rámci prvního setkání jsme se shodli na zakázce zkusit najít pro klienta vhodnou alternativu, klient je přesvědčen, že není rozhodující, aby odpovídala jeho vysokému stupni vzdělání a byl přesvědčen, že není nutnost ani spřízněnost s původním oborem. Nicméně do nynější doby se žádným aktivním způsobem nesnažil o řešení situace se svou prací, tedy vyjma docházení na stanovené a vyžadované schůzky na úřadu práce.
Další plánovaná schůzka s klientem proběhla opět po opakovaných (4x) odkladech, které se konaly obvykle s velmi krátkým předstihem, ve dvou případech došlo k omluvě v horizontu několika hodin před plánovaným setkáním. V rámci uskutečněného druhého setkání, které se nakonec konalo, až 6 týdnů po první schůzce, jsem se zaměřila na důvody překládání a pozdního omlouvání se ze schůzek. V zásadě klient opakovaně uváděl, že mu vždy nečekaně přišlo něco do termínu. Napřímo jsem se ptala, proč byly tyto nenadále nastalé nutnosti důležitější, než naše domluvené setkání, klient na toto reagoval vyjádření nejistoty, obav z poradenství, neboť v posledních týdnech se začíná cítit nadbytečný a začíná mít obavy, že je již neužitečný a nezaměstnatelný a přiznání tohoto faktu se snažil jednoduše oddálit a sám před sebou maskovat a nepřipouštět si. Následně jsme začali pracovat s tím, proč se tak děje a mluvit o faktu, jak a proč klient sám sebe prožívá tímto způsobem a přičemž jsem v rámci komunikace používala techniku aktivního naslouchání. Klient při vybídnutí k definici svých pozitiv nedokázal, kromě znalostí primárního oboru nic nalézt. Zároveň však ani nebyl moc schopen vyjádřit, v čem konkrétně jsou jeho slabosti a negativa. Použila jsem jednoduchou tabulku, kde měl klient vypsat na jednu stranu alespoň 3 oblasti svých silných stránek a 3 oblasti svých slabých stránek obecně a následně stejným způsobem slabé a silné stránky v oblasti pracovních dovedností. Dále byl klient vyzván ke kritickému zamyšlení, co mu nyní nejvíce brání v aktivním zapojení se do řešení své situace, neb účast na poradenství v tento moment vnímal jako přínosný, leč v zásadě nedobrovolný.
Následující schůzka byla věnována vyhodnocování a práci s vydefinovanými odpověďmi klienta, které si připravil doma, neb na tom sám trval a v podstatě definoval úkol sám sobě. Třetí schůzka proběhla ve stanoveném termínu, klient popisoval, že se cítí na setkání uvolněn, uvádí, že se těšil. V rámci zadaného úkolu měl významnou potřebu zastavit se nad vypracovanou tabulkou silných a slabých stránek, kde si prý uvědomil, že má více pozitivních vlastností včetně pracovních, nicméně zazněla i tvrdá kritika na sebe samého. Současné slabé pracovní stránky, kde vypíchnul nedochvilnost, problematickou komunikaci s nadřízeným a neschopnost delegovat práci vztáhnul primárně na špatnou zkušenost ze zaměstnání, ve špatné fungování pracovního kolektivu a především ze špatného a neefektivního vedení. Nicméně sám sebe v roli odpovědných pozic a vůbec pozic, které vyžadují vedení a organizaci dalších lidí nevidí.
Následně sám přišel s konkrétní pracovní pozici, kterou objevil na běžném internetovém pracovním portálu. Jednalo se o pozici běžného ošetřovatele v zoologické zahradě, která mě vnitřně skutečně zarazila, vzhledem ke kvalifikaci, znalostem a dovednostem. Klient však přišel s faktem, že je rozhodnutý, že to bylo jeho dětské přání a v podstatě je rozhodnut. Nicméně jsem i tak klienta vedla k analýze inzerátu, tedy zamyšlení se nad reálnou náplní práce, nad nabízeným finančním ohodnocením a nad přínosy této práce pro něj. Klient si v dané situaci příliš nepřipouštěl významný rozestup mezi vlastními dovednostmi, vzděláním a zkušenostmi a měl potřebu pomíjet nízké finanční ohodnocení, které je dále významně kráceno vzhledem k nákladům na dojíždění. Klient pouze reflektoval čas, který bude doprava do a ze zařízení zabírat. Poradenství však ukončovat nechce.
Další schůzku jsme domluvili za 2 měsíce. Klient se na schůzku dostavil v domluveném termínu, nadšení z posledního setkání vyprchalo, práci hodnotil sice jako zajímavou a je rád, že měl možnost zakusit svůj sen, nicméně fyzická náročnost a finanční ohodnocení, stejně jako zvyšující se nároky v oblasti poskytované péče vnímá jako významné překážky pro další setrvání v této práci. Na otázku co dále, přišel s nápadem, že si při této práci uvědomil, že rád a s nadšením předává znalosti a dovednosti a že zjistil, že se svým dosaženým vzděláním splňuje rovněž kritéria pro výkon odborného učitele středních škol a výše a sám vnímá, že je to možnost, jak se aktivně uplatnit a možná i využít svůj primární obor. Klient dále již nechtěl v poradenství setrvávat, již dále aktivně sám bude vyhledávat nabídky práce na tuto pozici, neboť se cítí k tomuto plně kompetentní.
Klient se v rámci procesu poradenství začal po upozornění zamýšlet nad důvody svého problematického timemanagementu, na sebeorganizaci, což se, jak je patrné z průběhu poradenství promítlo v příchodech na schůzky a jejich realizaci. Klient byl veden ke kritickému a reálnému přemýšlení o vlastních rozhodnutích a postojích, stejně jako realistickému nahlížení na aktuální situaci a informace se kterými v oblasti pracovních záležitostí pracuje.
Poradenský proces v případě pana Roberta byl spíše podpůrný, aktivizační a v určité míře i tvrdě sebepoznávající. Klient velmi brzy přesel z pasivity do vlastní aktivity a poradenství jsme nakonec vyhodnotili především jako podporu a ujištění o relevantnosti jeho postupných přehodnocování a rozhodnutí. Klient sám vnímal poradenství jako povzbudivé, nemanipulativní, čehož se obával a kladně hodnotil přijetí a reálné zhodnocení všech jeho nápadů. Zařazení do projektu Pracovní návyky vyhodnotil jako velmi přínosné.
Kazuistiku nám zaslal: Mgr. Šárka Štěříková