Muž, věk 61 let, cizinec ze země mimo EU – Bělorusko – je držitelem statusu osoby s mezinárodní doplňkovou ochranou, absolvent vysokoškolského studia v Bělorusku – filolog – učitel oboru ruský jazyk a literatura. Vysokoškolské vzdělání v ČR mu prozatím nebylo uznáno. V České republice žije necelé 2 roky, osaměle v pronajatém bytě, mluví velice dobře česky, absolvoval ČJ pro cizince v rámci rekvalifikačního kurzu ÚP, kde je evidován jako uchazeč o zaměstnání. V době prvotního poradenského kontaktu byl bez stálého zaměstnání, jen občasné krátkodobé brigády.
Kirill přišel do poradenství v rámci projektu zaměřeného na podporu zaměstnávání cizinců v ČR, Doporučení, aby se takové aktivity zúčastnil, dostal z pobočky Úřadu práce, kde byl evidován jako uchazeč o zaměstnání. Od úvodního setkání bylo patrné, že klient není v dobré psychické kondici. Od počátku avizoval, že jeho situace je neřešitelná, má obavy z budoucnosti, nevidí žádné brzké zlepšení své situace. Objektivně byl frustrovaný a unavený z požadavků úřadů na to, aby opakovaně a složitě dokazoval svůj pobytový status a úmysl se integrovat a najít zde legální zaměstnání tak, aby mohl v ČR žít plnohodnotný život. Informoval o tom, že se zúčastnil akce, kdy úřednice proti němu a jiným cizincům otevřeně vystoupila s invektivou, proč ještě neumějí dobře česky, na to kolik let jsou v Čechách, útočně pak v komunikaci Kirilla a ostatní cizince slovně napadala a obviňovala z úmyslu obohatit se čerpáním dávek. Tento zážitek měl v živé paměti a jeho motivace a ochota začít spolupracovat byla velmi nízká. Jak sám popisoval, do spolupráce šel vlastně jen z obavy, aby jako ten, kdo nevyužil nabídky projektu, nebyl potrestán ukončením evidence na úřadu práce. Rád by pracoval jako novinář, využil svých poznatků o poměrech ve své zemi, ze které musel odejít na základě svého politického přesvědčení neslučitelného s oficiální politikou země. Chtěl by přispět k pravdivé informovanosti. Nemá však uznané vysokoškolské vzdělání, žádosti o místo v novinářském oboru nejsou přes jeho výraznou snahu akceptovány.
Poradenství jsme začali v zimním období, když přišel Kirill poprvé, byl hodně nachlazen, omlouval se, že není úplně v kondici a bylo patrné, že i jeho psychický stav není optimální. Hůře artikuloval, opakovaně se ujišťoval, že nebudeme informace, které nám sdělí předávat jiným subjektům. Nejdříve jsem Kirilla ujistila, že já i další odborníci, kteří by mu mohli pomáhat hledat řešení pro zlepšení podmínek jeho života, se k němu budeme chovat s maximální úctou a respektem. Dále jsem ho ujistila, že pokud v průběhu spolupráce nenajdeme řešení, která by pro něho byla přijatelná, nebude nucen dělat žádná rozhodnutí ke změně. Dostávat poradenskou podporu bude bezpodmínečně a bude jen na něm, jaké změny ve svém životě přijme a bude realizovat. Dále jsem ho také ujistila, že informace, které v průběhu poradenství sdělí, nebudou dále předávány. Zjišťovala jsem jeho aktuální životní podmínky a hledali jsme společně témata, ve kterých ho mohu podpořit. Na prvním sezení jsme se společně pokusili udělat seznam jeho potřeb a možností jak je realizovat. Očividné bylo, že to pro Kirilla byla značná zátěž. Ponechali jsme seznam nedokončený s tím, že se k němu můžeme kdykoli vrátit, případně on na něm může (odnášel si kopii) kdykoli do dalšího setkání pracovat. Schůzka nebyla naplánována, Kirill se měl ozvat sám.
Další poradenství vzniklo až s odstupem dvou měsíců. Kirill sám požádal o schůzku, na kterou přinesl seznam potřeb. Od minulého sezení jej doplnil, přičemž výrazně převažovala potřeba zjistit informace k možnosti uznání vzdělání a zajistit si nějakou formou práce alespoň minimální příjem na pokrytí životních nákladů. K jednání byl přizván kolega - specialista na podporu pro získání uznání zahraničního vzdělání. Kirill získal informace o všech potřebných dokumentech a nutnosti získat jejich překlady a ověření, které musí zajistit pro podání žádosti o nostrifikaci. Diplom o studiu naštěstí měl, chyběl mu však přehled předmětů, což vzhledem k tomu, že požívá status doplňkové mezinárodní ochrany, může vyřešit využitím možnosti sepsat o tomto dokumentu čestné prohlášení. Problémem bylo, že od ukončení jeho studia uplynulo již téměř 40 let a on si seznam a hodinové dotace nepamatoval. Vytvořením sítě možných a použitelných kontaktů jsme s Kirillem došli k možnosti oslovit jeho bývalé spolužáky. Za úkol dostal oslovení těchto lidí tak, aby byl schopen v co nejbližší době připravit dokument k podání na příslušnou VŠ k uznání vzdělání v ČR.
V dalších setkáních jsme se s Kirillem zaměřili na jeho možnosti prosazení se v novinářské činnosti v ČR. Jeho původním záměrem bylo získat novinářskou pozici v některém celostátním periodiku. V tomto směru podnikal již dříve aktivní kroky, oslovoval velkou část vydavatelství, novinová periodika, rozhlasové stanice (včetně Radia Svobodná Evropa) – posílal své životopisy, motivační dopisy, portfolia svých příspěvků z minulosti - doposud nicméně bezúspěšně. Odpovědi nedostával, při telefonických kontaktech byly odpovědi zástupců vyhýbavé a své dojmy popisoval jako, že je pro tento obor již nepotřebný, je příliš starý a nezbývá nic jiného, než brát jen nekvalifikované práce.
V průběhu vyřizovaní nostrifikace jsme se v rámci poradenství intenzivně scházeli, Kirill dostával drobné úkoly, vedoucí k získání reálného pohledu na situaci v tomto oboru a často byla použita technika přerámování situace. Náhled na (dle jeho slov) „starého, pro nikoho nezajímavého a nepotřebného člověka v cizí zemi, migranta, který není schopen splnit požadavky úřadů“ jsem Kirillovi vyhodnocovala následovně.“ Říkáte, že rozesíláte své nově upravené životopisy a své motivační dopisy. To velmi mnoho lidí takto intenzivně nedělá, např. ani nemá tyto dokumenty v pořádku a připraveny pro okamžité zaslání zaměstnavateli. V tom je vaše hodnota. Vyprávěl jste mi, že máte hodně zkušeností se psaním článků a statí o své rodné zemi a situaci v ní. To je velmi dobré pro případné reference. Zvládl jste připravit všechny potřebné doklady pro uznání vašeho zahraničního vysokoškolského vzdělání, a přestože jste neměl některé dokumenty, povedlo se vám je zajistit, což rozhodně nebylo lehké. Našel jste efektivní způsob jak toho dosáhnout…. Také jste si našel prozatím práci, která vás uživí do doby, než se vám podaří získat odbornější zaměstnání. To každý v této zemi také nedokáže a je třeba odkázán na čerpání sociálních dávek. Všemi těmito příklady dokazuje mnohonásobně, že úřednice, která vás slovně nepadala, že svou situaci nechcete a neumíte řešit, rozhodně neměla pravdu.“
V poradenství bylo potřebné pomocí mentoringu předávat Kirillovi informace týkající se současného trhu práce. Získal informace, jak efektivněji oslovovat tyto zaměstnavatele ve smyslu hierarchie pracovních pozic v daném oboru. Sám dospěl k přesvědčení, že musí v tomto oboru začít od malých krůčků – např. nabízet zpracování drobných zpráv pro zahraniční rubriky novin, rádií apod. a hledat zatím možnost, jak se stát přispěvovatelem.
Z dostupných profesních kontaktů bylo možné Kirilla propojit na koordinátora novinářské ceny, který zabezpečil dostatečné síťování na reálné kontakty z oboru. Tyto kontakty poté již Kirill sám aktivně rozvíjel a získal mnoho důležitých poznatků o možnostech uplatnění v oboru. V průběhu poradenství jsem pomáhala zprostředkovat schůzky a účastnila se počátečních kontaktů s odborníky - tak byl položen počátek významnějšího síťování v požadovaném oboru.
V rámci poradenství jsem Kirillovi pomohla také zprostředkovat informace, jak uznat zahraniční vzdělání v České republice, v případě že nemá všechny předepsané dokumenty. Poté, co získal v ČR uznání vysokoškolského vzdělání, se jeho šance na stálé zaměstnání v oboru zvýšily.
Poradenské směřování Kirilla k vlastnímu poznání toho, co je pro řešení jeho nelehké životní a kariérní situace důležité bylo vedeno z velké části technikou přerámování situace a za pomocí opakovaného mentoringu. Díky vedení poradenství ve smyslu učení Satir model - modelu růstu, kdy klientovo prožívání a zážitky jsou vedeny k pozitivnímu ukotvení dosažených změn, se podařilo výrazně změnit jeho negativní myšlení, které ho od počátku limitovalo.
Díky těmto technikám a poradenskému přístupu Kirill postupně přebíral zodpovědnost za plánování své kariéry, přestal se upínat na myšlenku, že je již starý na změny v životě. Přestal si připouštět, že neexistuje možnost, jak získat místo novináře, nebo že pro něho jako pro migranta je tato práce zapovězena.
V horizontu sedmi měsíců od zahájení poradenství Kirill odcházel z poradenství výrazně motivovaný a velká část jeho problematických aspektů, týkajících se života v ČR, byla vyřešena. Kirill získal status odborně kvalifikovaného člověka, získal prozatímní zaměstnání zabezpečující pokrytí jeho životních potřeb. V rozšiřující se síti kontaktů z oboru získal možnost ucházet se o odbornou novinářskou pozici. Výrazným motivačním prvkem byla pozitivní zpětná vazba na řešení jeho životní situace od odborníků a ostatních klientů, se kterými se setkal v projektových aktivitách. Výrazně se zlepšovala jeho úroveň češtiny. Jak sám popisoval situaci, život se mu doslova obrátil o 180 stupňů. Tečkou za jeho pozitivními změnami byl fakt, že se seznámil a spojil svůj život s novou životní partnerkou.
Kazuistiku nám zaslal: Mgr. Carmen Váňová