Zpět

Kazuistika:
Výběr VŠ (Honza, 4. ročník gymnázia)

S čím, odkud účastník poradenství přišel, popis tématu (problému).

Honza, student 4. ročníku gymnázia. Letos ho čeká maturita, chce se hlásit na VŠ, dosud ale nemá představu kam. Od poradenství očekává pomoc s a radu, kam dál.

Konzultace proběhla v rámci pilotního projektu Kým čím být. Rozsah konzultací – 3 schůzky cca 90 minut. Setkání jsou nastavena tak, aby student střední školy získal představu o možnostech dalšího směřování a připravil si možné varianty na základě svých zájmů. V rámci tohoto projektu byla také možnost spojit studenta s mentorem, který by mu mohl blíže představit zvolený obor.

Způsob práce s klientem.

Společnou práci zahajujeme vyjasněním vzájemných očekávání – co mu můžeme nabídnout? Zdůrazňuji, že mu nebudu radit, co má dělat, ale můžeme společně pracovat na tom, aby byl schopen stanovit si své priority a na jejich základě se dále rozhodovat. Honza vítá možnost sebepoznání, věří, že mu to jeho rozhodování usnadní. Pokračujeme tedy se zmapováním toho, jak probíhala Honzova studijní dráha. Jak se rozhodoval o volbě střední školy? Jako většina lidí, na gymnázium šel, protože měl dobré studijní výsledky a očekávalo se, že bude ve studiu pokračovat i dále na VŠ. Gymnázium tedy byla jediná volba. S pomocí řízeného rozhovoru jsme prozkoumali rodinné zázemí – rodiče mají oba VŠ vzdělání, v rodině měl jako vzor dědečka, který byl malíř. Zkoumáme, jaký vliv má očekávání rodičů na jeho volby. Myslí, že mu rodiče nechávají velký prostor, ale podporují ho, pokud se již k něčemu rozhodne. Mají ale velký zájem na tom, aby ve studiu pokračoval, ať už to bude kdekoliv. Honza sám to považuje také za samozřejmost, i když profesní volbu a práci vůbec nepovažuje za nejdůležitější hodnotu ve svém životě. Chtěl by mít především dobrý život, dobré vztahy a mravní integritu – být sám sebou. Proto má také pocit, že by mohl dělat cokoliv. Pro jeho hlubší sebepoznání využívám experimenty z metody Navigace při hledání povolání. Nejprve se zabýváme hledáním kvalit, které lze najít především v činnostech, které má Honza rád. Baví ho počítače, kresba, fotografie, rád se setkává s kamarády, kontakt s lidmi je pro Honzu důležitý.

Učinit volbu se zdá Honzovi obtížné také proto, že vidí závaznost svého rozhodnutí. Když se jednou rozhodne, už to nebude možné změnit. Hledáme proto příklady z praxe o tom, jaké jsou profesní cesty lidí, kteří měli v životě úspěch. Je na nich možné vidět, jak „křivolaké“ jsou cesty k zajímavé práci, vzdělání je důležité, ale není definitivní. Svou roli má i náhoda a příležitosti, které přicházejí, je proto třeba být vůči nim vnímavý a umět své plány poupravit.

V čem poradce klientovi radil (poradenství / předávání informací).

Po úvodním seznámení jsme se zabývali tím, jaké má Honza představy o světě práce a možných pracovních příležitostech. K tomu nám pomohl experiment, při kterém si Honza nakreslil mapu, do které zakreslil všechny důležité aspekty, které si se světem práce spojuje – obory, oblasti a vztahy mezi nimi. Uvědomil si na tom, že nejvíce ho lákají obory na pomezí umění a vzdělávání. Vybral si oblast pedagogiky, ve které by se chtěl dále vzdělávat.

Poté jsme pokračovali v prozkoumávání zvoleného oboru. Doporučila jsem mu navštívit webové stránky vysokých škol, případně se zamyslet, zda zná nějakou osobu, která je pro něho vzorem nebo někoho, kdo je úspěšný v oboru, který ho zajímá.

V dalším kroku jsme hledali, zda by bylo možné získat praktickou zkušenost práce v oboru pedagogika. Zajímalo ho alternativní vzdělávání, poskytla jsem mu proto kontakt na mentora - učitele z jedné ze školy, kterou si přál navštívit. Zde měl možnost vyzkoušet si práci s dětmi, samostatně si připravit hodinu.

Jaké dovednosti poradce klientovi předal, co se klient naučil, co se podařilo změnit.

Honza si samostatně zjistil potřebné informace o zvoleném oboru. Zašel se podívat na den otevřených dveří jedné z vysokých škol, poptat se studentů, co se jim na škole líbí, jak to tam chodí. Posílil tak svou schopnost získávat informace potřebné k rozhodování o své budoucí profesní dráze.

Poté sám zkontaktoval mentora, domluvil si s ním schůzku, připravil se na aktivitu, kterou si s mentorem domluvil. Dostal tak nejen příležitost k samostatnému jednání a rozhodování.

Honza si v průběhu naší společné práce také uvědomil důležitost vztahů ve svém životě. Důraz na vztahy mu ale také přináší některé problémy. Uvědomuje si, že mínění spolužáků a lidí, na kterých mu záleží, mu někdy brání dělat věci po svém. Vzorem mu proto jsou lidé, kteří se nebojí být sami sebou a mají autoritu. Tuto schopnost by rád získal, a proto bude věnovat větší pozornost tomu, aby se rozhodoval podle sebe.

Shrnutí, výsledek poradenského procesu, s čím klient odcházel.

Účast v projektu a naše společné konzultace pomohly Honzovi ujasnit si své priority a na jejich základě zvolit možnou oblast směřování. I když o většině svých dovedností věděl, rozhovor mu poskytl větší náhled na to, jak by mohl spojit kvality obsažené v jeho oblíbených aktivitách s dalším profesním směřováním.

Kontakt s mentorem mu dal reálnou představu o jedné z možných pracovních pozic a umožnil mu podívat se na pracoviště, kde si mohl některé činnosti samostatně vyzkoušet.

Jako přínos naší práce Honza hodnotil také uvědomění toho, jak je pro něho důležité v určitou chvíli se rozhodnout a za tím si stát. Tak je pro něho v tuto chvíli volba dalšího vzdělávání a profesního směřování lépe představitelná.

Kazuistiku nám zaslal: Alice Müllerová

Metody kariérového poradenství využité v rámci této kazuistiky

Technika koučovacího rozhovoru

Zobrazit metodu

Mentoring v kariérovém poradenství

Zobrazit metodu