Jakub, muž ve věku 37 let, 8 měsíců v evidenci Úřadu práce, bezdětný, svobodný, středoškolské vzdělání. V posledních letech pracoval v zahraničí ve stavebnictví. V době poradenství dočerpává finanční rezervu, kterou si v zahraničí vytvořil. Jinak je odkázán na dávky pomoci v hmotné nouzi v částce asi 9000,- Kč měsíčně, náklady na nájemní bydlení činí 8000,- Kč.
Klient Jakub přichází na poradenské pracoviště v situaci, kdy dočerpává finanční rezervu z posledního zaměstnání a současně jeho majetkové poměry nedovolují již delší setrvání mimo trh práce. V evidenci úřadu práce je cca 8 měsíců, nyní bez podpory v nezaměstnanosti. Jakub má dokončené středoškolské vzdělání v oboru management a nedokončené vysokoškolské vzdělání v oboru pedagogika. Jakub má řadu pracovních zkušeností; pracoval jako vychovatel v dětském domově a později jako dělník ve stavebnictví – instalace plastových oken. Nemá žádné vážné zdravotní omezení, trpí pouze na záněty spojivek při pobytu v prašném prostředí. Práci si hledá sám konvenčními způsoby. Mezi jeho silné stránky je možné zařadit i ochotu k vytváření a udržení nových příležitostí. Jakub se bez obtíží domluví anglicky. Jakub není držitelem řidičského oprávnění, ale umí řídit osobní automobil do 3,5t.
Jakub k poradenství přichází s obavou ztráty bydlení. Jakub by se rád uplatnil v zaměstnání, kde bude v kontaktu s lidmi, s možností předávání informací, čímž se přiblíží k původně studovanému oboru. Jako překážku k získání zaměstnání si sám definuje rozdíl mezi nejvyšším dosaženým vzděláním a směrem, ve kterém by se rád realizoval. Současně vnímá jako nemožné pracovat za minimální plat v kontextu ceny bydlení.
V řízeném rozhovoru dominuje silná citová vazba na členy širší rodiny a odpovědnost vůči nim. Jakub je vyčerpán péčí o své rodiče v horším zdravotním stavu a o své neteře, dvojčata ve věku asi tří let. Jejich matka pracuje jako zdravotní sestra, do práce dojíždí a bez pomoci Jakuba „by nedokázala sladit zaměstnání s péčí o děti“. Jakub se dobře orientuje v IT prostředí, včetně dostupných způsobů vyhledávání volných míst, ale jeho odpovědnost vůči rodině komplikuje návrat na trh práce.
Po provedeném úvodním řízeném (anamnestickém) rozhovoru jsem zachytila vnitřní rozpor Jakuba mezi systémem jeho vnitřních hodnot a jeho reálnými potřebami. K uvědomění tohoto rozporu jsem Jakuba nasměrovala cirkulárním dotazováním. Jedná se o nepřímou formu získávání informací, ptáme se, co si myslí, že si myslí jiný člen rodiny. Např. „Co si myslíte, že si vaše matka přeje, aby se u vás změnilo?“ Téma mezilidských vztahů zaujalo v počátku poradenství pro Jakuba významnou roli. S využitím techniky „po zázraku“ přichází Jakub k vědomému rozlišení vlastních a cizích potřeb, tím dochází k přesunu kompetencí péče o děti na jejich matku. Technikou po zázraku uvádíme klienta do situace, jako by jeho problémy byly vyřešeny a jeho život odpovídal jeho představám. Po utvrzení své role, jako osoby, která za děti není primárně odpovědná, dochází u Jakuba k znatelné úlevě. Současně tím dochází k uvolnění prostoru a času pro hledání pracovní příležitosti. Silné stránky Jakuba se daří definovat za použití práce s jeho příběhem a přerámování. Přerámování především vede klienta, aby si aspekty svého života s neutrálním nebo negativním nábojem dokázal představit jako příležitost. Jakub shledává, že dosavadní zkušenost se dá dobře využít pro profesní aktivity s dětmi v pozici lektora.
Jakuba jsem v rámci širšího poradenství prvně informovala o způsobech řešení situace v širší rodině. Pokud jde o péči o rodiče, Jakuba jsem seznámila s možností využití sociální služby (pečovatelské služby nebo privátní pečovatelky) a financování této varianty pomocí vyřízení dávky příspěvek na péči. Jakubovi jsem objasnila rozdíly v pracovně-právních vztazích, jejich typy a výhody. Jakub přináší v polovině poradenství (mimo úřad práce) nabídku pracovat jako terénní technik pro IT společnost, kde však má přislíbenou pouze dohodu o provedení práce. Společně provedenou analýzou příležitosti dochází Jakub k rozhodnutí, že ji může přijmout pouze za předpokladu, že k ní bude mít další pracovní poměr. S ohledem na potřebu dojíždění jsem Jakubovi navrhla, aby zvážil získání řidičského oprávnění, které mu usnadní uplatnit se na trhu práce. Jakubovi jsem dále doporučila zapojit se do aktivity zaškolení na pozici průvodce v kulturním zařízení environmentálního charakteru. Další informační podporu si Jakub obstarával samostatně, nebo pouze s minimální oporou.
Jakub v závěru poradenství dokáže nahlížet na životní situace z různých úhlů pohledu a různou optikou. Analyzuje nabídky tak, že zjišťuje jejich rizika i příležitosti ke svému dalšímu uplatnění. Dospěl k posunu v prioritním vnímání vlastních potřeb, což je cesta, kterou rovněž může širší rodinu podporovat. Jakub získal náhled na jiné formy podpory rodiny, než poskytoval dosud a tyto formy podpory zároveň naplňují jeho představy rodinné soudržnosti. Odhodlal se k získání řidičského oprávnění.
Jakub je v závěru poradenství po cíleném zaškolení na pozici průvodce v kulturním zařízení přijat do pracovního poměru na dobu určitou se zkráceným pracovním úvazkem. Jakub k tomu přijímá i nabídku pracovat externě na pozici terénního technika pro IT společnost na zkrácený úvazek. Složením více úvazků je Jakub materiálně zajištěn, odpadá obava ze ztráty bydlení. Po dosažení tohoto cíle již Jakub další poradenství nepožaduje. Do budoucna má Jakub v úmyslu z těchto zaměstnání si zachovat to, kde mu nabídnou při plném úvazku výhodnější podmínky.
Kazuistiku nám zaslal: Hana Souhradová, DiS.