Změna kariéry z důvodu změny zdravotního stavu

V životě člověka mohou nastat situace, které kladou na osobní i profesní život obrovské nároky. Jednou z takovýchto velkých zkoušek může být úraz či rozvoj vážného onemocnění, které znamená přehodnocení dosavadního druhu a intenzity pracovního zaměření.

Foto Změna kariéry z důvodu změny zdravotního stavu

Kapitoly

  1. Změna zdravotního stavu zaměstnance a vztah k zaměstnavateli
  2. Osoby se zdravotním postižením a invalidní důchod
  3. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením na trhu práce
  4. Vybrané druhy postižení a možnosti uplatnění na trhu práce

Změna zdravotního stavu zaměstnance a vztah k zaměstnavateli

Pokud se někdo dostane do situace, kdy je zaměstnaný a ví, že kvůli zdravotním problémům má pravděpodobně před sebou delší období omezené pracovní schopnosti, neměl by zapomenout komunikovat se svým zaměstnavatelem. Klíčem je nalezení takového řešení, ze kterého budou těžit obě strany, jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel.
Zde uvádíme několik typů, jak jednat se zaměstnavatelem při zhoršení zdravotního stavu.

Zdravotní problémy jsou nejčastějším důvodem pro změnu druhu práce zaměstnance, a to za předpokladu, že předloží lékařský posudek, který musí obsahovat lékařské konstatování, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě ztratil způsobilost vykonávat dosavadní práci. Pro zaměstnavatele to znamená, že zaměstnanci nemůže přidělovat dosavadní práci, a to ani tehdy, i kdyby s tím zaměstnanec souhlasil.
Pak mohou nastat situace, které upravuje zákoník práce.

Osoby se zdravotním postižením a invalidní důchod

Pokud někdo např. vlivem úrazu či nemoci nemůže dlouhodobě vykonávat pracovní činnost jako dříve, je na místě zvážit žádost o invalidní důchod. Pro lepší orientaci v problematice invalidity, je důležité nejprve definovat osoby ze zdravotním postižením (OZP). Z hlediska zákona o zaměstnanosti jsou osobami se zdravotním postižením fyzické osoby, které jsou orgánem sociální zabezpečení uznány:

  1. invalidními ve III. stupni (tzv. „osoba s těžším zdravotním postižením“)
  2. invalidními v I. či II. stupni - více informací k invaliditě I., II. a III. stupně
  3. osobami se zdravotním znevýhodněním (OZZ). Zdravotní znevýhodnění sice ještě nezakládá přiznání invalidity, ale i zde existuje podpora plynoucí ze zákona o zaměstnanosti - více informací ke statusu OZZ

Pro přiznání invalidity prvního stupně, druhého stupně nebo třetího stupně lze zažádat příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (v Praze Pražskou, v Brně Městskou, dále jen OSSZ) a může tak učinit každý občan, který se domnívá, že v důsledku zhoršení zdravotního stavu je omezena jeho schopnost vykonávat pracovní činnost - více informací, jak zažádat o invalidní důchod a jaké podmínky je třeba splnit?

Mít invalidní důchod rozhodně neznamená konec pracovní kariéry ani konec výdělečné činnosti jako takové. Naopak – je to podpora ze strany státu těm, kteří byť i na omezený čas pozbyli schopnost si na své živobytí vydělat pouze prací.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením na trhu práce

Lidem se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce, která spočívá v těchto nástrojích:

  • Pracovní rehabilitace - souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce ČR a hradí náklady s ní spojené. Krajská pobočka Úřadu práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace.
  • Příprava k práci - zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo na základě písemné dohody s Úřadem práce ČR. Příprava k práci může být prováděna s podporou asistenta. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců.
  • Specializované rekvalifikační kurzy - za účelem budoucího pracovního uplatnění OZP mohou být v průběhu pracovní rehabilitace zabezpečovány ÚP ČR specializované rekvalifikační kurzy. Po dobu konání těchto kurzů náleží dotyčnému (pokud nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod, mzdu nebo náhradu mzdy), podpora při rekvalifikaci, a to i v případě, že není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Podpora při rekvalifikaci činí 60 % z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Náklady rekvalifikace hradí ÚP ČR.

Mezi další nástroje ochrany OZP na trhu práce patří: Chráněná pracovní místa, Příspěvky pro zaměstnavatele a Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Vybrané druhy postižení a možnosti uplatnění na trhu práce

Tělesné postižení a možnosti uplatnění na trhu práce

Lidé s omezením pohybu a těžkým tělesným postižením mají větší či menší omezení v oblasti mobility (pohybu) a sebeobsluhy. Pro některé zaměstnance s tělesným postižením je nutné upravit přístupnost prostředí, pro jiné nikoliv. Zaměstnavatelé mohou zajistit úpravu prostředí z finančního příspěvku, o který lze zažádat na příslušném úřadu práce. Specifikace podmínek a možnosti využití příspěvku jsou uvedeny v §75. zákona č. 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti.

Lidé s tělesným oslabením, dlouhodobým onemocněním, nebo těžkým tělesným postižením budou využívat k pracovnímu výkonu spíše intelektový potenciál. Proto je třeba pro tuto skupinu zaměstnanců hledat ne manuální pracovní příležitosti.
Jaké jsou například vhodné profese pro zaměstnance s tělesným postižením?

Sluchové postižení a možnosti uplatnění na trhu práce

S ohledem na dosažené vzdělání, kterého dosáhli, a s ohledem na možnosti a schopnosti kompenzace sluchového postižení mohou lidé s různým (i nejtěžším) stupněm sluchového postižení vykonávat v podstatě jakoukoliv pracovní činnost, kterou chtějí a jsou schopni vykonávat. Nelze tak jednoznačně vymezit profese a pracovní pozice pro osoby se sluchovým postižením, zvláště ve věku bouřlivého rozvoje nejen moderních informačních technologií.
Jaké jsou například vhodné profesí pro osoby se sluchovým postižením?

Zrakové postižení a možnosti uplatnění na trhu práce

Lidé se zrakovým postižením se mohou uplatnit jednak v určitých specifických profesích, které lze vykonávat bez zrakové kontroly. Mezi takové pracovní pozice patří např.: ladič klavírů, masér, keramik atd. Vzhledem k nutnosti kompenzace zrakového handicapu jinými smysly a cílenému rozvoji určitých psychických funkcí jako je paměť, soustředěnost, rychlé vyhodnocení situace, se řada lidí se zrakovým postižením uplatní v intelektových činnostech.
Jaké jsou například vhodné profesí pro osoby se zrakovým postižením?

Duševní onemocnění a možnosti uplatnění na trhu práce

Mezi psychická onemocnění patří široká škála poruch jako např.: poruchy osobnosti, poruchy nálad, schizofrenní poruchy, neurotické poruchy atd., jsou charakteristická tím, že jedinec má problémy v projevech chování, komunikaci, sociálních vztazích, nikoliv s intelektem!

Lidé s psychickými poruchami mohou vykonávat jakoukoliv profesi, na kterou mají nadání, nebo se uplatňují ve vystudované profesi. Pro různé výkyvy zdravotního stavu bývá u této skupiny lidí problém s dokončením zamýšlených a stanovených cílů a činností a to nejvíce ve stresových situacích. Pro zaměstnance s psychickým onemocněním je obecně vhodný pracovní poměr na zkrácený pracovní úvazek, neboť i ve dnech zdravotních obtíží budou lépe zvládat pracovní zátěž.

Dlouhodobé onemocnění a možnosti uplatnění na trhu práce

Zaměstnanci s dlouhodobým onemocněním, nebo zdravotním oslabením, nepotřebují k výkonu své práce úpravu pracovního prostředí ve smyslu odstraňování architektonických bariér a používání zvláštních kompenzačních pomůcek.

Zdravotní oslabení a dlouhodobé onemocnění zahrnuje velmi široké spektrum různých poruch a onemocnění jako např. onemocnění ledvin, kardiovaskulární onemocnění, diabetes melitus, onkologická onemocnění, astma, atd. Každé onemocnění má svá specifika a znevýhodnění. Zaměstnavatel by měl být informován o skutečnostech, které mohou zhoršit zdravotní stav zaměstnance.

DOPORUČENÍ PRO JEDNÁNÍ SE ZAMĚSTNAVATELEM PŘI ZHORŠENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU

  • Informovat zaměstnavatele o vývoji zdravotního stavu již v době pracovní neschopnosti.
  • Být k zaměstnavateli upřímný a otevřený, pokud jde o prognózu zdravotního stavu do budoucna.
  • Být proaktivní a jít za zaměstnavatelem s návrhem řešení. Nikdo totiž nedokáže reálně odhadnout možnosti lépe než sama osoba, které se změnil zdravotní stav. Je proto vhodné přemýšlet, jak nejlépe může člověk využít svou zbylou pracovní schopnost.
  • Pokud je v důsledku získaného zdravotního postižení nebo znevýhodnění nutné upravit pracovní prostředí, měl by si sám handicapovaný najít zdroje, kde je lze pořídit a ukázat zaměstnavateli, že pro dané pomůcky může získat dotaci z Úřadu práce ČR.
  • Udržovat se zaměstnavatelem, ale i pracovním týmem kontakt. Ve chvíli, kdy se bude moci člověk vrátit, bude daleko více „v obraze“ ohledně dění ve firmě i na pracovišti.
  • V případě změny zdravotního stavu vlivem úrazu či onemocnění, je vhodné připravit na to své kolegy a dát jim jasný a praktický návod toho, co by měli vědět a znát ve vztahu k pracovní pozici, na které pracujete.
  • Nebát se obrátit na organizace, které poskytují poradenství a služby pro lidi s konkrétním typem zdravotního omezení a postižení. Mohou zprostředkovat příklady dobré praxe nebo zjistit, kde například můžete sdílet své aktuální starosti spojené se získaným zdravotním postižením.
  • Zažádat si o invalidní důchod či status osoby se zdravotním znevýhodněním.
  1. Nemůže-li zaměstnavatel zaměstnance převést na jinou práci, protože např. Nemá volné pracovní místo odpovídající zdravotnímu stavu zaměstnance, vzniká překážka v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Dalším důsledkem pak je vznik výpovědního důvodu ze zdravotních důvodů. Dání výpovědi je věcí rozhodnutí zaměstnavatele, který může, ale nemusí tento zákonný důvod pro výpověď z pracovního poměru použít.
  2. Kdyby zaměstnavatel přiděloval zaměstnanci práci, která by odpovídala jeho novému (zhoršenému) zdravotnímu stavu, dostával by zaměstnanec mzdu odpovídající vykonávané práci. Nárok na doplatek do průměrného výdělku by měl však jedině v případech, jestliže by si na nové práci vydělával méně v důsledku ohrožení nemocí z povolání, karantény, odvrácení živelní události nebo kdyby jinou práci mohl vykonávat po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Invalidita vyznačuje, do jaké míry je občan schopen pracovat. Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění platí, že osoba je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles pracovní schopnosti nejméně o 35%. Jestliže pracovní schopnost poklesla:

  1. Nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně
  2. Nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně
  3. Nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně

Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopností vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, kterých byl před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Zdravotní stav posoudí posudkový lékař OSSZ. Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu občana, doloženého výsledky funkčních vyšetření. Více na stránkách České správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz.

STATUS OSOBY ZDRAVOTNĚ ZNEVÝHODNĚNÉ

Osoby zdravotně znevýhodněné (OZZ) jsou specifickou skupinou osob se zdravotním postižením, nejsou invalidní, ale dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jim omezuje schopnost pracovního uplatnění. Posouzení a přiznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné s sebou nenese (na rozdíl od přiznání invalidního důchodu I., II. a III. stupně) žádný nárok na finanční kompenzaci (peněžní příspěvek či dávka) důsledků zdravotního postižení. Uznání osoby zdravotně znevýhodněné má vztah k dokladování důvodů nemožnosti vykonávat práci v určitém pracovním prostředí, pracovním provozu nebo na nevyhovujících pracovních pozicích včetně možnosti nárokování určitých úlev na zaměstnávání OZZ. Více na stránkách České správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz.

JAK ZAŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD

Žádost o invalidní důchod může podat:

  • Oprávněná osoba
  • Zákonný zástupce občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena.

Nárok na invalidní důchod vznikne pojištěnci při současném splnění následujících podmínek:

  • Nedosáhl ještě 65 let
  • Stal se invalidním v prvním, druhém či třetím stupni
  • Získal potřebnou dobu pojištění nebo se stal invalidním v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání
  • Nesplnil podmínky na řádný starobní důchod
  • Nedosáhl ještě důchodového věku, byl-li mu přiznán trvale krácený předčasný starobní důchod

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod:

  • Do 20 let méně než jeden rok
  • Od 20 let do 22 let jeden rok
  • Od 22 let do 24 let dva roky
  • Od 24 let do 26 let tři roky
  • Od 26 let do 28 let čtyři roky
  • Nad 28 let pět roků

Od 1. Ledna 2010 platí, že u pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li v období posledních 20 let před vznikem invalidity získána doba pojištění alespoň 10 roků.

Kdy se nevyžaduje potřebná doba pojištění?

Získání potřebné doby pojištění se nevyžaduje v případě, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Více na stránkách České správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz.

Chráněné pracovní místo

Chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce ČR. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let. Vymezením či zřízením chráněného pracovního místa je podmíněno poskytování příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa a příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Příspěvky pro zaměstnavatele

Úřad práce ČR může poskytnout příspěvek zaměstnavateli na zřízení chráněného pracovního místa a příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů tohoto chráněného pracovního místa.

Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením, může Úřad práce uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob.

Zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75% skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru.

Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % z celkového počtu svých zaměstnanců. Způsoby plnění, tj. zaměstnávání v pracovním poměru, odběr výrobků a služeb nebo odvod do státního rozpočtu, jsou považovány za rovnocenné a lze je vzájemně kombinovat.

  • Učňovské obory – košíkář, keramik, obuvník, aranžér květin atd.
  • Pedagogické obory – andragogika, speciální pedagogika
  • Technické obory – architekt, webmaster, IT specialista, servisní pracovník mechanických vozíků atd.
  • Humanitní obory – žurnalistika, filosofie, sociologie knihovnictví, psycholog, studium jazyků, obory cestovního ruchu atd.
  • Ekonomické obory – daňový účetní, fakturant, mzdový účetní, odborný referent atd.
  • Administrativa – odborný referent, recepční atd.
  • Služby pro veřejnost – call centra, skladník, kosmetika atd.
  • Umělecké obory – fotograf, výtvarník, oděvní návrhář atd.
  • Učňovské obory – cukrář, elektrikář, krejčí, kuchař, malíř (natěrač, lakýrník), pekař, zahradník, zámečník, automechanik, obuvník, knihař
  • Technické obory – asistent zubního technika, IT specialista, fotograf, technik v divadlech, nábytkářství atd.
  • Humanitní obory – český jazyk a znakový jazyk neslyšících, psychologie
  • Pedagogické obory – speciální pedagogika, andragogika
  • Umělecké obory – herectví pro neslyšící
  • Administrativa (především pro nedoslýchavé) – odborný referent, poštovní doručovatel
  • Služby pro veřejnost – úklid, pokojová služba, služba v prádelnách, kosmetička, pedikérka, modeláž nehtů atd.
  • Učňovské obory – knihař, čalouník, keramik, kuchař, košíkář, zahradník atd.
  • Administrativa – ekonom, referent, recepční, pracovník call center.
  • Obory ve zdravotnictví – masér, fyzioterapeut, atd.
  • Technické obory – operátor digitalizačních zařízení, ladič klavírů, zvukový designer.
  • Humanitní obory – žurnalistika, filosofie, sociální práce, psychologie, práva, sociologie, historie, dějiny hudby, studium cizích jazyků, kulturologie atd.
  • Pedagogické obory – pedagog hudby, speciální pedagogika, andragogika, český jazyk - občanská nauka, český jazyk – historie a jiné atd.

Vybrané kazuistiky

Změna kariéry z důvodu změny zdravotního stavu (Lenka, 58 let)

Zobrazit detail

Změna kariéry z důvodu změny zdravotního stavu (Julius, 45 let)

Zobrazit detail

Změna kariéry z důvodu změny zdravotního stavu (Markéta, 35 let)

Zobrazit detail
Zobrazit všechny kazuistiky

Nevíte si rady?

V našem katalogu najdete poradce,
kteří Vám pomohou i s Vaší životní situací.

Vstoupit do katalogu