Kazuistika:
Cizinka EU, samoživitelka, složitá životní situace (30 let, Bulharsko)

Jana, žena ve věku 30 let, Bulharka, svobodná, matkou jednoho dítěte ve věku 7 let, v minulosti na území ČR již pracovala, vyučená švadlena.

Klientka Jana přichází k poradenství ve značně svízelné situaci. V jejím příchodu jsem nespatřovala konkrétní kariérový záměr, ale obecné hledání pomoci. Z anamnestického rozhovoru, který pro špatnou jazykovou vybavenost Jany byl veden asi 3-4 sezení, vyplynulo, že v minulosti byla ohrožována domácním násilím, v aktuálním bydlišti se skrývá. K současnému zaměstnavateli se dostala přes „agenturu“, která Janě zprostředkovala i bydlení. Současná majetková situace Jany byla na hranici nouze. Příjem Jany ze stávajícího zaměstnání byl cca 10 500,- Kč měsíčně, náklady na bydlení činily 8000,- Kč měsíčně. Jana s dcerou ve věku 7 let v prvním ročníku povinné školní docházky žila v jednom pokoji v rodinném domě, kde s dalšími 2 nájemníky společně používali kuchyni a sociální zařízení. V některých měsících Jana náhle onemocněla, aniž by při tom onemocněla i její dcera. Podrobnějším dotazováním se podařilo zjistit, že Jana byla zaměstnavatelem odesílána k lékaři s nespecifickými zdravotními potížemi v době, kdy pro zaměstnance zaměstnavatel neměl žádnou práci k přidělení. V takovém měsíci se příjem Jany snížil i na částku, která nepokrývala ani náklady na bydlení a Jana se postupně na bydlení zadlužovala. Složitě se jí dařilo skloubit práci s vypravováním dcery do školy. Pracovní doba začínala v 5:00 hodin a končila v 14:00 hodin. Děvče se do školy proto vypravovalo samo. Jana pro chybějící potvrzení o přechodném pobytu pro dceru nemohla požádat o dávky státní sociální podpory. Pro vážné sociální překážky na straně Jany jsem v úvodu poradenství kontaktovala na 20 různých sociálních služeb nebo spolků, které svým zaměřením mohly přispět ke zdárnému komplexnímu řešení situace klientky, ale žádné nebylo vybaveno tlumočníkem, takže práci s klientkou nikdo z nich nezahájil. Jana nebyla schopná se samostatně přepravovat hromadnou dopravou, takže se přesouvala pouze pěšky.

Jana přichází k poradenství dobře motivovaná nespokojeností a pod finančním tlakem, proto jsem ji ke změně zpočátku povzbuzovala především materiálně – zprostředkováním opakované pomoci ve formě potravin a drogerie. Tím jsem Janě uvolnila tlak na rychlé zvýšení příjmu, např. i dalším pochybným způsobem. V tomto smyslu byla zásadní dobrá spolupráce sociálního pracovníka obce. Nejlepším nástrojem pro práci s Janou se ukázalo být aktivní naslouchání, klientka tak na schůzky přicházela s chutí. V běžném životě Jana v okolí nenacházela pochopení pro jazykovou bariéru, i proto se uzavírala do sebe, ochota klientce porozumět proto byla klíčovým východiskem. V přístupu k češtině bylo rovněž zásadní, že Jana měla dceru na prvním stupni základní školy a skrze ní se k jazyku dostávala. S klientkou jsem hovořila česky v jednoduchých větách. V případě, že klientka instrukci nenásledovala, byl to vždy signál, že dobře nerozumí. V těchto případech jsem použila překladač v mobilním telefonu. Celé poradenství jsem vedla volnější formou tak, aby tempo Janě vyhovovalo a cítila se přiměřeně vytížená. Janu jsem vedla prostřednictvím jejích příběhů a zkušeností k definování vlastních silných stránek, nalezení a vytyčení hranic v osobních i pracovně-právních vztazích. Ukládáním úkolů pro samostatné zpracování a jejich následné hodnocení rovněž mělo na klientce povzbudivou odezvu. Tím především docházelo ke zmocňování klientky a změně jejího sebeobrazu. Jana byla ujišťovaná, že se jedná o úkoly, které dokáže úspěšně vyřídit. Jednalo se o dílčí pokyny: zjistit, kde je nádraží, kam jezdí vlak, kdy mají otevřeno na úřadu, sehnat přihlášku do školní družiny, zajistit potvrzení pronajímatele k žádosti o přechodný pobyt, dojít na úřad pro potravinovou pomoc, vybavit pasové foto. Do terénu Jana zpočátku jezdila s mapkou s vyznačenou trasou.

Jana měla ztížený přístup ke zjišťování a aplikaci právních norem. Proto bylo třeba, abych Janu prvně informovala o právech a povinnostech vyplývajících z již uzavřeného pracovního poměru. S Janou jsem po bodech prostudovala pracovní smlouvu a podstatné informace v její kopii zvýraznila. Jana se zcela neorientovala v sociálním systému ČR, takže rovněž tuto oblast bylo nutné přiměřeným způsobem společně s klientkou zmapovat. S Janou jsem prošla požadavky k podání žádosti o dávky státní sociální podpory – k tomu si klientka vyřídila potvrzení o přechodném pobytu pro dceru. Formuláře pro odbor azylové a migrační politiky jsme z důvodu jazykové bariéry vyplnily společně a Jana si žádost podala sama. Podobným způsobem jsem Janu přivedla k podání žádosti o dávky: příspěvek na bydlení a přídavek na dítě, v tomto byla navázána na sociálního pracovníka obce, který s klientkou paralelně dále dořešil úpravu výchovy a výživy její dcery, včetně uplatnění výkonu rozhodnutí na pohledávku otce na výživném. Paralelně jsem s Janou pracovala na možné změně bydlení tak, aby při zachování stejné kvality bylo nové bydlení levnější, nebo při zachování stejné ceny bylo kvalitnější. Janu jsem na webových stránkách obce nasměrovala do sekce pronájmů obecních bytů. Jana se zde rozhodla pro jeden z bytů, na který si převážně sama vyplnila poptávkový formulář. Pro Janu bylo složitější popsat své osobní poměry, zejména vyznačit rizikové faktory, které jsme nakonec společně definovaly jako riziko předlužení a nevhodnost stávajícího bydlení pro samoživitelku s dítětem. Tento krok se zpětně projevil jako zlomový, tedy jako moment, kdy si Jana uvědomila zdroje své nespokojenosti a začala s nimi pracovat.

Z pohledu poradce se Janě podařilo aktivovat kritické myšlení, sebeprosazující a vyjednávací postoj. Jana se výrazně osmělila v situacích, kterým ne zcela porozuměla a v závěru poradenství dokázala i aktivně protestovat. Vzhledem k této změně však Jana odmítla v zaměstnání setrvat, neboť pro ni byly takové podmínky již ponižující, a přestala tam svévolně docházet. Mezi dvěma konzultacemi si Jana samostatně zkontaktovala konkurenčního zaměstnavatele v obci a zajistila si příslib zaměstnání, včetně mzdových podmínek. Nebyla však dostatečně odhodlaná ke konfrontaci s původním zaměstnavatelem, zejm. za účelem vyžádání zápočtového listu. V této fázi jsem s ní projednala aktuální možnosti dalšího řešení, podpořila její rozhodnutí, že v těchto pracovních podmínkách nemusí setrvávat. Jednání s původním zaměstnavatelem nakonec Jana absolvovala sama. Rovněž se obrátila na ředitele základní školy a v průběhu školního roku získala dceři místo v ranní školní družině.

Jana se dostavila k poslední konzultaci s informací, že zaměstnavatel na schůzce místo ukončení pracovního poměru nabídl klientce, aby v zaměstnání setrvala. Významným faktorem k tomuto návrhu na straně zaměstnavatele byly její výborné pracovní výsledky a obtíže, s nimiž by bylo možné ji u zaměstnavatele nahradit. Pracovní dobu si Jana vyjednala s ohledem na otevření školní družiny tak, aby mohla plnit i běžné rodičovské povinnosti. Ve stejné době byl za velmi výhodných podmínek Janě přidělen do nájmu obecní byt. Bez kauce a za cenu, která odpovídala asi polovině původního nájmu. Kromě komunikačních dovedností se u Jany zlepšila i jazyková výbava a slovní zásoba. V této fázi jsem Janu navázala na sociálně-aktivizační službu pro rodiny s dětmi, která klientce pomohla s přestěhováním a potřebnými formalitami souvisejícími s bydlením. Další konzultaci Jana nepožadovala.